Za dávných a dávných dob kdy v naši zemi ještě nestály Lidli, Kauflandy ani Penymarkety a jiné velkoobchody, které prodávají celou sobotu a neděli a do nichž člověk zajde nakoupit a vyjde od pokladny až za hodinu, žil dědeček a babička. Nikdo už si ani nevzpomene, jak se vlastně dědeček a babička jmenovali.
Odkaz na textovou část
Kde jsme to včera s tou pohádkou Ferdíčku skončili.
No přeci, abych zavřel očka. I ty filuto, to jsi mi tedy poradil.
Už vím, jak dědeček četl pod peřinou. Aha říkáš to dobře, kde jsme skončili, ale nebyl to dědeček, kdo četl pod peřinou, ale dědeček když byl ještě malej kluk.
Odkaz na textovou část
Dědo, budeš mi prosím povídat zase o té peci.
O jaké peci Ferdo.
O té co na ní spali děda s babičkou a bylo jim teploučko.
Jo ty myslíš pohádku o chaloupce ze soli a z hrášku. Tak nastav ouška pohádka začíná. Sám jsem zvědavej co se dnes od babičky a dědečka dozvíme.
V chaloupkách u lesa se dobře žilo. Co se nepodařilo vypěstovat na zahrádce dal les. Houby, borůvky, jahody, maliny, ostružiny. Všeho bylo dost, aby si mohli i na zimu nasušit a zavařit marmelády i kompoty. Chaloupky u lesa byly za sluníčka již z dálky vidět. Jak jsme si řekli, nebyly to obyčejné chaloupky. Byli trochu zvláštní. Postavené z toho co babičce a dědovi příroda i okolí dalo.
Odkaz na textovou část
Dědečku budeš mi zase povídat pohádku o chaloupkách. To je moc pěkná pohádka. Vidíš, já už jsem umytej i zoubky jsem si vyčistil.
No to jsem rád, že se Ti pohádka tolik líbí a že už ses sám bez řečí připravil do pelíšku. Víš, že i já jsem o tu pohádku svého tatínka hodněkrát prosil? A teď jsem rád, že ji můžu zase vypravovat tobě. Ty můj Ferďulínku.
Taky se už těšíš, že se dneska dovíme, jak babička a dědeček ve svých chaloupkách hospodařili. Ano moc.
Odkaz na textovou část
Dědečku, tak kdy si už budeš vařit kafíčko? Proč se ptáš Ferdíčku?
Podle toho poznám, že už bude večer a budeš mi číst pohádku.
Aha, tak takhle je to, a já se domníval, že už
umíš číst hodiny. Tak víš co. Myslím, že už se večer blíži a než se mi voda na kafe uvaří tak si pohádku zatím přečteme. Tak nastav obě ouška. Pohádka začíná.
Odkaz na textovou část
Dědečku, že jsem dneska vůbec nezlobil viď?
No, ano, ale když zavřu jedno oko a druhé ještě přimhouřím, pak vidím, že jsi dneska byl docela hodný. Máš strach, že nebude pohádka, co Ferdíčku? To víš, že tě o ní ani dnes neošidím. Tak nastav obě ouška.
Zima byla dlouhá. Zásoby potravin doma docházely.
Odkaz na textovou část
Dědo, dědečku, já už sedím a čtu si pohádku.
Tak mi Ferdíčku něco přečti.
Ale já nevím co, tady nejsou žádné obrázky.
Ale jsou tam. Vidíš ty černé tečky a čárky to jsou ty obrázky té pohádky, co ti čtu. Jsou to písmenka, víš?
Až budeš větší a budeš chodit do kočičí školy tak se je taky naučíš číst a psát. Prozatím musíš dobře poslouchat a zapamatovat si jak to v té pohádce bylo. Zítra po obědě, až se natáhnu na gauč mi tu pohádku povíš zase ty.
Odkaz na textovou část
Dědečku vidíš, já mám taky pec.
Vidím Ferdíčku , že jsi šikovnej. Udělat si z ústředního topení pec, to by mě nenapadlo.
Dědo, dědečku, já už ležím, prosím povídej pohádku.
Tak nastav obě ouška, pohádka pokračuje
Babička už dědu z okna na cestě viděla a volala: „ Copak chceš dědo, ani mi nechoď přes práh chaloupky. Moc zle jsi mě včera urazil. Zmiz z mé zahrádky.“
Odkaz na textovou část
Dědečku budeš mi vyprávět zase nějakou pohádku?
Já nevím Ferdíčku. Když ty mi pořád do ní skáčeš a já pak straním nit. Jedině když mi slíbíš že mi do ní skákat nebudeš.
Já nebudu. Ale?
Já to teda s tebou zkusím. Děj mi, ale na to čestné slovo. Plácnem si na to. Platí. Tak dobře poslouchej.
Odkaz na textovou část
To jsi byl Ferdíčku včera pěkně trpělivý. Vypadá to, že ti snad tu pohádku jednou dopovím budeš-li i dnes pěkně tiše.
Já budu, dědo.
Já nevím jak vy děti, ale za mého dětství jsme věřili, že děti nosí čápy a vrány. Čápy chlapečky a vrány holčičky. Jestli vy to znáte jinak, že nosí chlapce vrány, nebo úplně jinak po tom nebudu pátral. Protože to by potom nebyla naše pohádka pohádkou.
Odkaz na textovou část
Pozoruju Ferdíčku, že ti ty naše pohádky jdou k duhu. Dneska jsi při obědě ani nemlaskal ani nesrkal. Zato si dneska povíme zase kousek.
Jednou k večeru děda slyší nad chalupou šum mohutných křídel. Koukne vzhůru k obloze a vidí přelétat svého čápa. Zobák však má prázdný. Tak to asi jen přišel na obhlídku, jestli jsem nemluvil jen tak do větru. Říká si dědeček. Co si myslí ten čáp, jsem snad nějaký hejhula, který neplní svoje slovo. No však čáp už vidí, že má své kolo přichystané a zamával mu na pozdrav.
Druhý den za již slabého rozbřesku, když k chaloupce doléhalo z městečka kuropění, to ve větvích u chaloupky zašumělo a zvedl se vánek.
Odkaz na textovou část
Tak ferdíčku seď pěkně a poslouchej, jako včera, abychom se s tou pohádkou zase někam dobrali.
Dědečku jak mu budeme říkat. Ptala se babička, že mají doma chlapečka a ne holčičku to dědeček věděl, jinak by ho nepřinesl čáp.
A i babička to hned poznala jen, co robátku vyměnila plínky.
No já myslím milá maminko, že když nám je z oblak daný bude se jmenovat Izidor.
No dědečku ne tak rychle to jsi toho řekl najednou až moc a ani za mák tomu nerozumím. Jaký z oblak daný.
Odkaz na textovou část
Copak se to s tebou Ferdíčku děje, že pohádce sedíš jak připínák.
Víš dědo já mám děti rád a tak chci vědět co celý den dělají.
Tak Ferďulko seď i dnes pěkně tiše možná se dneska dozvíme jak se novému chlapečkovi v chaloupce daří.
Odkaz na textovou část
Dědečku budeš zase dneska vyprávět pohádku o tříbarevným kocourkovi.
Nepleť se Ferdíčku to Barunka ji vyprávěla. Jen počkej můj kocourku do večera možná se mi nějaká pohádka v hlavě urodí. Nebude-li však o kocourkovi musíš se spokojit i stí co bude. Hlavně nezapomeň, co jsi mi slíbil. Neskákat mi do pohádky a bejt tiše jako myška. Ať slyšíme i ptáčky zpívat a trávu růst.
Odkaz na textovou část
Zima minula, uteklo i jaro a léto. Idík zas byl o rok starší. Už se tolik nebál a troufnul si zajít sám i na půdu mamince pro bylinky do čaje. Maminka si je sem ukládala do sucha, než je nesla na trh do městečka. Jednou, bylo to v létě jej maminka poslala nasbírat trochu hub na kraj lesa, aby měli k večeři do smaženice. Iědeček a babička jmenovali.
Odkaz na textovou část
Vánoční čas ubíhal v práci a pohodě. Večer po díle si sedli, zpívali a povídali si.
Jestli pak víš tatínku, povídá jednou maminka, že z jara k nám má přiletět vrána.
No ne maminko to nevím a jakpak to víš ty.
Jak bych to nevěděla sama jsem šla a Vranildu poprosila. A jestli pak jsi si taky tatínku, co jsi doma všiml, jak nám od doby co nemáme starou Moulimku myši užraly chaloupku.
A víš ty vůbec tatínku, že z jara až nás navštíví vrána nám bude chaloupka malá.
Odkaz na textovou část
Odkaz na textovou část
Rozpočítavadla:
-Pon pon potapí
-Pan čáp ztratil čepičku
-Vodníčku můžeme si vymáchat prádlo
Odkaz na textovou část
Idík začal chodit do školy. Těšil se do ní, chtěl něco nového vědět, ale také proto, že rodiče mu slíbili takové kalhoty, jako nosí tatínek. Bude velkej kluk. Už to nebyl Izidorek, Idíček, ale Dorek.
Dorek chodil do školy rád.
Odkaz na textovou část
Built with Mobirise website templates