Popisek

Kříž s tělem

Krucifix - z latinského cruci fixus pověšený na kříž.

Kříž oltářní

Kříž oltářní – kříž se základnou, aby mohl stát na oltáři; nejstarší oltářní kříž známe z vyobrazení v rukopisu z 9. století; nejstarší zachovaný oltářní kříž se nachází v klášteře Velká Lavra na hoře Athos.

Kalvárie

Kalvárie gotická podoba kříže; kříž stojí na základně, která má připomínat Golgotu. Kříž zpravidla obklopují sochy Panny Marie, sv. Jana a Magdalény. Někdy také andělé.

Latinský

Latinský kříž, jehož tři horní ramena jsou stejně dlouhá a kratší než rameno dolní. Jako kříž utrpení Páně tvoří půdorys románských a gotických kostelů. Nejznámější podobou kříže je, užívaný obvykle západní církví (tedy latinskou).

Řecký

Řecký kříž má všechna ramena stejně dlouhá. Půdorys tohoto tvaru má mnoho byzantsko-syrských staveb.Užívá jej obvykle východní církev.

Jetelový

Jetelový (brabantský) je odvozen z kříže řeckého, avšak jednotlivá ramena jsou ukončena jetelovým trojlistem (symbol spojení Kristova kříže a sv. Trojice).

Liliový

Liliový kříž má jednotlivá ramena ukončena ve tvaru liliového květu. Lilie je hlavním atributem cisterciáckého řádu.

Knoflíkový

Knoflíkový kříž u konce každého ramene mívá menší kouli nebo kruhový terčík.

Křížkový

Křížkový kříž má jednotlivá ramena navíc překřížena menšími, stejně dlouhými rameny.

Kotvicový

Kotvicový  kříž má jednotlivá ramena rozštípená a zahnutá v podobě kotvy.

Berličkový

Berličkový kříž  má jednotlivá ramena ukončena krátkým kolmým břevnem.

Pisánský

Pisánský kříž je rovněž odvozen z kříže řeckého, avšak ramena jsou zahrocena.

Papežský

Papežský kříž má tři příčná břevna různé délky. Řazená shora dolu, nejkratší nahoře. Časté použitý v duchovní heraldice.

Patriarší

Patriarší kříž je tvořený jedním svislým a dvěma vodorovnými břevny, přičemž to spodní je delší. Umělci je vkládán do rukou věrozvěstů sv. Cyrila a Metoda. Kříž byl přijat do znaku Uher a roku 1431 se dostal na pečeť lotrinských vévodů. Jako lotrinský kříž se stal  znakem Johanky z Arku a podle jejího vzoru osvoboditelů Francie jej přijali Svobodní Francouzi Charles de Gaulla. Ve svém státním znaku jej užívá i Slovensko, které bývalo součásti Velké Moravy a později Uher.

Pravoslavný

Pravoslavný je stejný jako kříž patriarší, ale pod spodním vodorovným břevnem je ještě navíc jedno kratší břevno šikmé.

Lotrovský

Lotrovský (vidlicový) je ve tvaru písmena Y. Na křížích tohoto tvaru bývali prý ukřižováni lotři. Na rozdíl od vidlice se nedotýká okrajů štítu.

Maltézský

Maltézský kříž tj. kříž osmihrotý. Podoba řeckého kříže, jehož břevna se ke středu zužují, okraje jsou prolomené.

Jeruzalémský

Jeruzalémský kříž, nazývaný tak proto, že je ve znaku města Jeruzaléma. Je to velký kříž se čtyřmi malými v rohových polích. Podle jiného výkladu je to kříž evangelistů, protože prý velký kříž je symbolem Ježíše Krista a čtyři malé kříže symbolem čtyř evangelistů. Německý Kirchentag si zvolil tento kříž za svůj symbol.

Svatopetrský

Svatopetrský kříž, je tvaru obráceného latinského kříže. Takto, hlavou dolů, byl ukřižován sv. Petr. V nynější době jej používají také jako symbol satanisté.

sv.Ondřeje

Ondřejský kříž je ve tvaru písmene X, na něm byl ukřižován apoštol Ondřej. Podobný tvar je na vlajce Skotska jako Saltire. Překřížená břevna do tvaru X užívali Římané jako překážky.

sv.Antonína

Kříž sv. Antonína, někdy též kříž tau či crux commissa. Má tvat písmene T a v této podobě jej nejčastěji vytvářeli Římané pro popravy

Pektorál

Pektorál je křížek, který nosí viditelně zavěšený na řetízku kněží východní církve a  římkat. biskupové jako symbol hodnosti svého úřadu.

Labarum

Labarum je původně římská vojenská standarta s Christogramem, někdy se mu říká i chí-ró monogram. Standartu Chrismon. Poprvé jej použil císař Konstantin. Konstantinovské Labarum známý jako Chrismon, nebo-li monogram jména Ježíše Krista se dochoval i na mincích. Je známo více forem Kristova monogramu. Labarum - je jedním z nejčastějších křesťanských symbolů prvotní církve. Jedná se o složeninu dvou písmen: X a P. XP je přeloženo z řecké alfabety naše  C(h) a R, což je začátek jména Christos, neboli spasitel. Tento symbol byl často používán jezuity a tak vidět v mnoha kostelech. Mívá mnoho forem a ozdobných prvků.

Řádovým odznakem benediktinů se stal kříž sv. Benedikta, obsahující světcovo zažehnávání. Je to ozdobný řecký kříž vepsáný do oválu. Mezi rameny kříže jsou litery C (Crux) S (Sancti) P (Patris) B (Benedicti), tj. kříž otce Benedikta. Na kříži samém jsou na svislém břevnu písmena C (Crux) S (Sancta) S (Sit) M (Mihi) L (Lux) a na příčném N (Non) D (Draco) S (Sit) M (Mihi) D (Dux), tj. „ Kříž svatý ať je mým světlem, drak (ďábel) ať mi není vůdcem“. Na oválném pásu kolem kříže je dále umístěno 14 písmen: V (Vade) R (Retro) S (Satana) N (Numquam) S (Suade) M (Mihi) V (Vana) S (Sunt) M (Mala) Q (Quae) L (Libas) I (Ipse) V (Venena) B (Bibas), tj. „Odstup, satane, a nikdy mi neraď marnosti, a to, o co zavadíš, je zlé (zhoubné) — jed si vypij sám“. Nahoře uprostřed se ještě někdy nachází slovo PAX (tj. pokoj). Motiv benediktinského kříže se stal tradičním symbolem benediktinských klášterů a jejich kostelů

Ježíšův monogram

IHS - v řeckém jazyku byl od nejstarších dob náš Spasitel označován slovy IH?OY? XPI?TO? (= Jésús Christos), tzn. Ježíš Pomazaný, Mesiáš, Kristus. Toto jméno Božího Syna se už ve 2. století po Kr. zkracovalo v monogram, složený ze začátečních písmen IH a XP. Nejstarší forma IH, použitá už v listě Barnabášově (1. pol. 2. stol.), zůstala pouze zřídkavým jevem, zatímco se od 4. stol. začala šířit řecká forma IHC, převládající v byzantských vyobrazeních. Církev na západě si tento monogram zlatinizovala do ustáleného tvaru IHS a pro částečnou neznalost řeckých písmen se v 6. stol. začala mylně domnívat, že se tak vhodně zkracuje latinská verze Ježíšova jména, jež má prý znít IHESUS (podobně jako se píše IHERUSALEM). Tento omyl - správná latinská verze jména Ježíš je IESUS - přetrvával po celý středověk. Později bylo užívání monogramu IHS obvyklé u dominikánů a františkánů. Jeho hlavním propagátorem se stal sv. Bernardin Sienský (1380-1444), františkánský kazatel. Ten při svých misijních cestách měl jednou kázat v Sieně. Sv. Bernardin poradil jistému řezbáři jako výrobní artikl, že by mohl vyřezávat desky s nejsvětějším jménem "Ježíš". Chtěl tak rozšiřovat úctu k Spasitelově jménu. Sám míval na kazatelně ozdobnou okrouhlou desku, na níž se jméno "Ježíš" - "IHS" lesklo ve svatozáři planoucího slunečního kotouče. Tento emblém je dodnes hlavním atributem sv. Bernardina. Uplynulo století a Ježíšova monogramu IHS se ujímá sv. Ignác z Loyoly, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova ho volí za znak nového řeholního společenství. Písmena IHS jsou obohacena o kříž, vyrůstající z litery H (řec. éta), což bylo v té době již obvyklé znázornění. Na pečeti, kterou sv. Ignác používal jako generál jesuitů, se pod Vykupitelovým monogramem objevuje měsíc mezi dvěma šesticípými hvězdami. Snad to byl výraz světcovy nikdy neuhasnuvší touhy jít a pracovat ve Svaté zemi, držené v rukou mohamedánů. Avšak pozdější Ignácovi nástupci v generalátu mají na svých pečetích pod IHS tři hřeby z Kristova kříže, jako symbol řádových slibů chudoby, čistoty a poslušnosti. Někdy lze pod monogramem IHS spatřit i Ježíšovo Srdce, do něhož jsou hřeby evangelních rad vraženy. Znak jesuitského řádu dotváří paprsčitá svatozář. Četné jsou, nesprávné výklady, co IHS má znamenat: Jesus hominum salvator (Ježíš, Spasitel lidí), Jesus homo sanctus (Ježíš, svatý člověk), Jesus hostia sanctissima (Ježíš, nejsvětější oběť), In hoc salus (V tomto spása), In hoc signo (doplň "vinces"; V tomto znamení zvítězíš; jsou to známá slova zjevení, které měl římský císař Konstantin Veliký před památnou bitvou u Mulviova mostu r. 312), Jesus Heiland der Sünder (Ježíš, Spasitel hříšníků), Jesus, Heiland, Seligmacher (Ježíš, Vykupitel, Spasitel), Ježíš hříšných Spasitel. V Tovaryšstvu Ježíšově bylo IHS interpretováno jako Jesum habemus socium (Ježíše máme za druha) nebo jako Jesu humilis societas (Ježíšova pokorná družina). Miroslav Herold SI

Nordický kříž

Nordický kříž - ležatý latinský kříž. Použitý na vlajkách států severní Evropy.

Nilský kříž (Ankh, Anch, crux ansata) je jeden z hlavních symbolů starého Egypta. Bývá často vyobrazován v souvislosti s bohyní Isis (Eset), která patřila k nejmilovanějším bohům starého Egypta. Jako manželka boha Usira a matka boha Hora představovala patronku života. S představou života bývá spojován i samotný kříž. Jeho tvar zdánlivě připomíná lidské tělo s rozpaženýma rukama a smyčka v horní části kříže představuje hlavu. Kříž se stal pro Egypťany nositelem života a nesmrtelnosti a znamenal symbol hlubokého porozumění a spojení s vesmírem. Představuje živly jako je voda a vzduch, také je v některých spisech zmiňován jako klíč k podsvětí. Symbol kříže byl v Egyptě hojně využíván. Často byl tesán do zdí pyramid, na sarkofágy zemřelých, na hole kněží, nebo byl v kresbách kladen do rukou bohů. Z pozůstatků rozeznáme amulety a prsteny s jeho vyobrazením a symbol kříže je znám i jako hieroglyfická značka coby znázorňující život, či sílu. Tento kříž byl, stejně jako bohyně Isis, přejat antickou kulturou, kde původní tvar nahradil znak „ ♀ “, který je znám jako symbol Venuše, symbol ženského pohlaví a ženství a symbol nositelky života.Jestliže se objeví ve křesťanských kontextech je pro něho občas užit latinský název crux ansata. Spiritisty je Ankh používán k léčení nemocí či hubení jejich původců.

Hákový

Hákový kříž známý jako svastika, je rovnostranný kříž s rameny ohnutými v pravých úhlech. Je možné, že se vyvinul z tzv. slunečního kříže. Jsou známé nálezy svastiky z rané doby bronzové. Na západě, je více známý jako symbol nacismu. V buddhismu a hinduismu je opět svastika mnohoznačný symbol. Reprezentuje zde, universální harmonii a rovnováhu protikladů. Levotočivá svastika značí lásku a milosrdenství, pravotočivá sílu a inteligenci.V křesťanství se svastika používala jen v minulosti a to jen dosti okrajově. V tradiční orientace je hlavní linka vodorovná.

Kříž Slunce

Kříž Slunce známý jako, sluneční kříž také Odinův kříž.  Odinův symbol ve skandinávském bájesloví byl kříž v kruhu.

Keltský

Keltský – rovnoramenný kříž, jehož střed obepíná kruh. Kruhový kříž symbolizuje most do jiného světa (Annwn) a k vyšší energii a znalostem. Toto je uskutečněno vertikálními rameny kříže. Volně stojící keltské kříže jsou časté v Irsku i Velké Británii i běžné v kostelech a hřbitovech.