BOŽÍ MUKA A KŘÍŽKY TRUTNOVSKÉHO REGIONU

Boží muka (BM) jsou drobné stavby zpravidla tvaru sloupu nebo pilíře, jsou-li zděná mívají stříškou ve vrcholu. BM jsou symbolem sloupu u kterého byl, před svou smrtí ukřižováním, bičován Kristus. Vídáme je na vyvýšených místech a rozcestích. Stromy, kterými bývají dosti často obklopena nabízely stinné místo k odpočinku pocestných. Nejstarší BM se snad začala vyskytovat již před 14. stoletím. Zpočátku byla dřevěná. Od 14. století se objevují již kamenné stavby. O jejich rozšíření se zasloužilo období baroka a První republika. Pro různá obrazoborectví, která prošla naší zemi, se však dochovala jen některá.
Také za doby pozemkové reformy a při scelování menších polí v době kolektivizace v 50. letech 20. století se z krajiny vytratily identifikační body konkrétních míst. Doposud zachovaná BM společně s památnými stromy představují důležité orientační body nejen pro turisty, ale hlavně pro majitele a správce pozemků

Kříž je vyobrazován v mnoha tvarech a různých stylech. Je to dáno podle místa vzniku, dobou vzniku, kulturou, zaměřením a volbou symbolu společenství. Některé tvary jsou symboly postavení osobnosti jiné vojenskými řádovými symboly. Kříž se vyobrazuje buď prázdný, nebo s Ježíšovým tělem (krucifix). Postupem doby různých tvarů křížů stále přibývalo. Z celkového počtu asi 500 typů křížů jsou dále uvedené nejznámější. Poslední čtyři kříže zahrnuté v příloze nejsou řazeny mezi křesťanské symboly. Není známé, kdy byl zhotoven prvý obrazec kříže. Množství vyřezávaných a různě tvarovaných křížů pochází z kultovních jeskyní Evropy, zejména z nejčasnější fáze kultovního vývoje ve Stounhenč. Tato raná keltská symbolika ve zobrazování křížů nemá nic společného s křesťanskou kulturou a jejím významem při zobrazovaní křížů. Jiné časné představy o křížích byly nalezené v centrální Asijské stepy a některé zase v pohoří Altaj. Kříž jako symbol Kristovy smrti, náleží k nejvýznamnějším emblémům křesťanstva. Hlásání víry v Ukřižovaného bylo zpočátku spojeno s velkými potížemi, neboť kříž byl znamením potupy. Teprve za nějaký čas se Kristův kříž mění v symbol Boží lásky k lidem, také spásy a nástroje vykoupení. Lze vysledovat, že Kristus byl zpočátku znázorňován jako Dobrý pastýř, ne jako ukřižovaný. Později se znázorňuje jako beránek u paty kříže a až od 5. století jako skutečně ukřižovaný. Na půdorysu kříže stavějí křesťané své chrámy. Znamením kříže se od 3. století žehnají. Zářijový svátek Povýšení sv. kříže je připomínka posvěcení chrámů zbudovaných císařem Konstantinem na Golgotě, k tomuto se váže i vzpomínka na nález Kristova kříže, který je připisován legendami sv. Heleně.